Rocklina.cz - Report k akci Grave Digger (deu) ze dne 03.02.2013 napsaný uživatelem karvak

Report k akci Grave Digger (deu) ze dne 03.02.2013 napsaný uživatelem karvak

Klasiku jakou je Grave Digger jsem si rozhodně nechtěl nechat ujít a tak jsem příslušného večera pod rouškou tmy vyrazil směr Matrix. Dorazil jsem asi patnáct minut před začátkem, takže zbyl nějaký čas i na krátké pivo a aklimatizaci. Hned u šatny byl merch tří předkapel a vedle baru samostatný merch stánek Grave Digger. Deset minut před oficiálním začátkem už stepoval u pódia hlouček skalních fanoušků první kapely večera, na pódiu pak byla připravena spousta aparátu, hlavní bicí skryté pod černou plachtou a před nimi tradičně menší bicí pro předskokany. Účast jsem v těchto chvílích předběžně hodnotil na spíše slabou - osazenstvo se skládalo z řídce posedávajících a postávajících skupinek. Jak se však dalo očekávat, málokdo chodí na čas a situace se postupně změnila.
Začalo se dle časového rozpisu a to v 19:30. První zahrála k tanci a poslechu heavypowermetalová kapela GUN BARREL (rok vzniku 1998, 5 natočených alb). Pro svůj set měla tato čtveřice z Německa vyhrazen nejkratší čas a to půl hodinu. Jak jsem je tak poslouchal, musel jsem uznat, že to byla dobrá volba a že se k headlinerovi svým stylem velice hodili. Srocení fanoušků pod pódiem bylo sice prozatím poněkud prořídlé, atmosféra však vůbec nebyla špatná. Frontman kapely sem tam vyhecoval nějaký ten pokřik při skladbě a zaznělo i nějaké to ’o-o’ melodizování. V závěru koncertu pak postupně zpomalili jednu skladbu až do mrtva, frontman prohlásil, že mají problém a potřebují pomoc, načež jim fanoušci zrychlujícím se hejováním pomohli mašinku postupně znovu rozjet.
Podle časového harmonogramu vyvěšeného u vchodu měla být druhá Majesty a třetí Wizard, ale pokud jsem si dobře všiml, tyto kapely byly prohozeny.
I druhá formace nastoupivší ve 20:15 zahájila svůj čtyřicetiminutový koncertní set intrem, tentokrát s hučením, klávesami a hlasem vypravěče, to vše vylepšené kouřem a hejovačkou (lidí v klubu i pod pódiem viditelně přibylo). Poté, co vypravěč v závěru intra oznámil, že je to WIZARD (vznik 1989, 9 alb na kontě), se rozjel koncert v podobném žánru a duchu jako u předchozí kapely, ovšem o poznání živější. Tito němečtí powermetalisté totiž hráli v pěti, takže kytara navíc byla znát, a nahuštěnější kopák taktéž. Wizardi to prostě víc valili. Jejich show nezůstávala pozadu ani vizuálně - hned v počátku si vokalista s basmenem dali pařbu v tandemu, první jmenovaný pak u kytarových sól zaklekával u kytaristy, přičemž mi mizel za hlavami fanoušků, takže nemůžu přesně popsat, jaké kreace tam prováděl. Dvojice druhů ve zbrani mu pak u svých mikrofonů vypomáhala se sborovými pokřiky. Zvuk mi přišel skvělý, charakterizoval bych ho jako ’dobře čitelná válcovna’. I atmosféra byla dobrá, ze strany fanoušků proběhl nějaký ten ’hej’ a nechyběl ani zpěv do jednoho z refrénů. Po jedné maximální palbě nastoupil na pódium externí týpek, zavěsil si na krk basu a dal si s nimi jeden kousek (rozumněj skladbu). Na konci proběhla i vytleskávačka, čas byl však bohužel neúprosný.
Jako třetí nastoupili ve 21:10 taktéž němečtí MAJESTY hrající od roku 1997 a pyšnící se pěti alby. I oni použili k nástupu intro a to v dudáckém duchu. Jejich show byla velmi efektní a živá, pětice vystoupila v černých chráničových vestách, všichni se seřadili na předku pódia, kde v jednom kuse pařili, chvíli s krky kytar pozvednutými kolmo vzhůru, chvíli namířenými do davu pod pódiem. Po čtyřicet minut tlačili fanouškům do hlav svoje dvoukopákové šlapárny v klasickém heavy power stylu, takže proběhlo i nejedno kytarové sólo, při němž vokalista obvykle odešel z pódia. Prostě pařiči, jejichž výkon byl oceněn aplausem hodným hlavní kapely, například skandovačkou ’Hail, Hail to Majesty’, masivní samostatnou ’o-o’ melodizací u Sword and Sorcery ze stejnojmenného alba nebo podporou v refrénu u skladby Metal Law. Zazněla i ochutnávka Metal Union z poslední z poslední desky Thunder Riders. Na konci vystoupení proběhl závěrečný chaos - zkřížení kytar se vzájemným třením strun a posléze na kolmo přidanou basou. Z pódia odešli deset minut před desátou odměněni nemalou skandovačkou a vytleskávačkou.
O pauze, kterou vyplnily příjemné hitovky od AC-DC, byly odhaleny bíložluté perleťové bicí a čtyři velké obrázky kostlivé Medůzy na aparátu. Čas GRAVE DIGGER, legendy, která od roku 1980 vydala úctyhodných 15 alb, se minutu za minutou blížil.
Konečně světla zhasla, což fanoušci ocenili nadšeným pokřikem. Pódium zaplavily čtyři modré proudy světel, načež se rozezněl akordeon a do rozjíždějícího se intra s názvem Charon, který otevírá poslední desku se na pódium vkradla smrtka v kápi s akordeonem. Když doznělo intro a utichl akordeon i hlas vypravěče, nastoupila na pódium nástrojová trojice a rozjela první píseň svého setu – zatěžkanou údernou baladu CLASH OF THE GODS. Jako poslední nastoupil frontman kapely Chris Boltendahl, na chvíli stanul u bicích zády k fanouškům a poté přistoupil k mikrofonu, aby tak přispěl svou trochou do mlýna při rozjezdu koncertu poněkud netypickým typem skladby.
Po skončení prvního kousku rozjeli okamžitě a bez řečí druhý, taktéž z poslední desky - DEATH ANGEL & THE GRAVE DIGGER. Tato skladba, doprovázená střídáním zelených a modrých reflektorů, již šlapala o poznání víc a protože se v refrénu vyskytuje název kapely, nejeden fanoušek si jej s chutí zahalekal.
Chris přivítal fanoušky slovy ‚Good evening my friends‘ a krátce k nim promluvil, načež se v modrém a červeném světle s proudy bílé rozjela třetí skladba – šlapárna HAMMER OF THE SCOTS, v jejímž začátku povstal za svým instrumentem bicmen a vyhecoval fanoušky k tleskacímu rytmizování.
Pauza před další skladbou byla o něco delší. Chris si přiložil ruce na uši, jakože nic neslyší, načež si fanoušci ochotně zaskandovali název kapely (toho večera rozhodně ne naposledy). Pak se zeptal přítomných, jestli mají rádi metal a předzpíval chytlavý bezeslovný popěvek, který si fanoušci na jeho pokyn vyzkoušeli dvakrát nanečisto. Pak se za svitu bílých pátraček rozjela rychlá šlapárna BALLAD OF A HANGMAN. Zmíněný popěvek si pak fanoušci pochopitelně vyšvihli ve všech refrénech skladby.
Po doznění a řádném kotli ze strany fanoušků byla ohlášena skladba z alba Grave Digger – THE HOUSE. Už v počínající vybrnkávačce se fanoušci roztleskali do rytmu a po té, co červeně nasvícený Chris skončil s jemným procítěným vokálem a skladba se rozjela, přidali fanoušci i nějakou tu hejovačku.
Na Chrisovy otázky jestli jsme ok a chceme víc byla jasná odpověď a tak následovala modře a červeně nasvícená šlapavá úderka KILLING TIME, jejíž název si v refrénu opět dala většina přítomných.
Když dozněl killing a posléze postkillingová hejovačka, ohlásil Chris další kousek z poslední desky –MEDUSA. Nejprve se rozezněla vybrnkávačka s vokálem do červena, přidala se modrá světla a skladba přešla do šlapárny. Po jejím doznění se rozjela další skandovačka a jakmile skončila, rozjel si Chris samostatně další, tentokrát však nešlo o ’Grave Digger’, ale nápovědu k další skladbě ’Excali-Excali’. Když se fanoušci přidali, nechal je chvíli skandovat a po té ohlásil EXCALIBUR, načež se rozjela bíle nasvícená šlapárna, v jejímž průběhu se uklidil k bicím, aby udělal místo pro kytaristu s jeho prožitým sólem. Důkazem, že Excalibur jede, byl dlouhý aplaus s hecováním Chrise do gradací a dalším skandováním názvu.
Další skladba se rozjela bez ohlášení za sborového melodizování fanoušků. Začala jako TWILIGHT OF THE GODS (což si samozřejmě nejeden fanoušek v refrénu zazpíval), po nějaké době však plynule přešla do úryvku ze skladby The Reaper, posléze do úryvku z Baphomet, pak se změnila na We Wanna Rock you a nakonec byla dohrána tak jako začala – v podobě Twilight of the Gods.
’Chcete metal?’ zeptal se posléze (pochopitelně anglicky) Chris a protože dle očekávání obdržel kladnou reakci, rozjela se úderka KNIGHTS OF THE CROSS ze stejnojmenné desky, odměněná po zásluze další skandovačkou názvu kapely.
Následující úderka byla z desky Excalibur a nesla název THE ROUND TABLE, což tématicky velice ladilo s dalším pokračováním. Příští skladbě totiž předcházel Chrisův úvod o válečnících a bojištích, který plynule přešel v nápovědu ’The Dark Of the…?’ Fanoušci sborově doplnili ’Sun’, načež začali sami od sebe do ticha zpívat refrén skladby THE DARK OF THE SUN. Stejnojmenná skladba pochopitelně následovala.
Koncert se přehoupl do finále ve formě zelenočerveně nasvícené šlapárny HOME AT LAST s další následnou skandovačkou a úderky REBELLION s vytleskávačkou v začátku a hromadnými zpěvy ’The Clans are marching’.
Po Rebellionu kapela odešla a protože většina přítomných již správně tušila, že odchod není definitivní, rozjela společnými silami vyvolávačku.
Přídavek začal vyloženě na pohodičku a to v podobě ploužáčku, který Chris po návratu na pódium ohlásil jako ’Special song from Breakdown album’ - YESTERDAY. Odehrání tohoto kousku proběhlo na dvanáctistrunku. Následovalo další dudové intro a šlapárna HIGHLAND FAREWELL.
Zbývala poslední skladba a protože dosud nezazněla jedna z nezbytných hitovek, nebylo pro mnohé překvapením, že vystoupení zakončil HEAVY METAL BREAKDOWN. A to hned nadvakrát, protože po jejím doznění Chris chvíli hecoval a uklidňoval aplauzy, hodnotil je palcováním a když byl spokojen, skladba se náhle rozjela znovu a kapela si ještě několikrát projela refrén.
Začátek vystoupení hlavní kapely byl ve 22:20, trval téměř do půlnoci a zaznělo při něm celých 17 skladeb. Zvuk mi zněl velmi dobře, a dokonce jsem tentokrát vůbec neměl pocit, že mají předkapely zřetelnější zvuk než headliner, kterého je potřeba zvýraznit a tedy přebudit. Co k tomu dodat? Fanoušci si tentokrát rozhodně přišli na své.
TOPlist