Rocklina.cz - Report k akci Sabaton (swe) ze dne 07.03.2013 napsaný uživatelem karvak

Report k akci Sabaton (swe) ze dne 07.03.2013 napsaný uživatelem karvak

Na tento koncert, který musel být jen tak mimochodem pro velký zájem přesunut z KC Vltavská do Incheba arény, jsem dorazil s asi dvacetiminutovým předstihem. Všechno na pohodu, nikde žádná velká tlačenice. Hned u vchodu do haly byl dobře zásobený merchostánek, kde se dalo kromě triček standardních zakoupit triko Sabaton z limitované edice s erbem vyplněným českou vlajkou a lvem (a kromě tohoto další jednu nebo dvě varianty). Hala se zatím zaplnila asi z poloviny, první půle natěsno, za zvukařem pak spíš postávající skupinky. Dobře však, že byl koncert přesunut, protože tohle by se na Vltavskou vážně nevešlo.

Na pódiu už byly v těch chvílích připravené dvě stojplachty, jedna se zakuklencem a druhá s válečným vikingem. Vzadu na vyvýšeném stupínku stály bicí Sabaton, přikryté plachtou s logem kapely. Na bočních sloupech byly instalovány bloky se čtveřicemi reflektorů pro svícení do davu pod pódiem.
Koncert otevřelo symfonické intro. Fanoušci ihned rozjeli do rytmu vytleskávačku; bylo vidět, že maďarská kapela WISDOM, jejíž čas právě nadešel, tu rozhodně není jen jako jakýsi předskokan na vyplnění času. Členové Wisdomu nastoupili v černých vestách válečnického designu a černém oblečení, za aplauzu a lesu hornů, načež se rozjela první našlapaná skladba FALLIN’ AWAY FROM GRACE. V jejím začátku frontman poměrně dlouho zpíval před svým příchodem ze zákulisí, až jsem začal studovat, který z kytaristů to má na hlavě mikroport. Nakonec nakráčel na pódium i on. Kotel se rozpařil.
Hned od prvních tónů jsem musel uznat, že zvuk je skvělý – všechny nástroje dobře rozeznatelné a navíc to bylo maso.
Druhá skladba nesla název SOMEWHERE ALONE a fanoušci si v ní na koncích taktů dávali na rozjezd sem tam nějaký ten sborový ’hej’.
Wisdomácké bicí stály přímo dole na pódiu, místa před nimi však zůstávalo více než dost, což při velikosti pódia nebylo překvapením. Prostě od samého začátku velký koncert na velkém pódiu se spoustou světel.
Jako třetí přišla na řadu rychlá šlapárna WAR OF ANGELS a to za blikání modrých a bílých světel, ke kterým se postupně přidaly všechny možné další barvy. V klidné mezihře této skladby se pak znovu roztleskal celý předek kotle.
Čtvrtou peckou byla šlapárna LIVE FOREVERMORE linoucí se z pódia za probliků světle modré a žluté. Do pauzy po jejím skončení se pak rozjela spontánní skandovačka ’Wisdom’, ke které se bicmen pohotově přidal kopákem. Na frontmanovu výzvu ’Scream for me, Prag’ si pak fanoušci dvakrát po sobě z plna hrdla zařvali.
Další song rozjel jeden z kytaristů, po té se přidali vytleskáváním fanoušci a skladba přešla do volné úderky, která mi byla od prvních tónů tak nějak povědomá. Refrén posléze potvrdil mé podezření, že se jedná o cover WASTED YEARS od Iron Maiden.
Další šlapárna nesla název kapely, tedy WISDOM. Vyhrávku si v ní dali kytaristé v řadě a po hejovačce fanoušků proběhla dlouhá vytleskávačka do samotného kopáku s ’o-o’ melodizací.
V další pauze proběhla další skandovačka názvu kapely, taktéž s kopákem.
’Are you ready for Sabaton?’ zeptal se frontman. Po kladné odezvě přidal stejný dotaz ohledně Wisdom. Jak se dalo očekávat, ohlas byl taktéž kladný.
Následovala předehra s dlouhými akordy, ze které se vyvinula úderka JUDAS s kolektivním kapelovým headbangem. Konec přišel náhle, asi ve 20:35 - prosté ’thankyouverymuchgoodbye’ po kterém kapela opustila pódium.

V nastalé pauze byly přivezeny bicí a to na stupínku téměř o stejné výši jako u headlinera, a také proběhla výměna stojplachet za plachty s éčkovým logem a vytažení zadní plachty stejného designu za nemalého aplauzu fanoušků.
Koncertní set švýcarských folkmetalistů ELUVEITIE začal prologem ve formě monologu archetypálního vypravěče. Po té zasedl bicmen a rozjel se úderný folkový nástup. Půlka haly okmažitě rozjela hejovačku; nebylo pochyb o tom, že tato kapela je co do popularity srovnatelná s hlavní kapelou večera.
Dlouhý akord, rozjezd na kytaru, stručný pozdrav ’nazdar Praho’ a už tam sypou kvapík HELVETIOS. Muzikantů jsem na pódiu zaznamenal sedm; oproti sestavě, v jaké jsem je měl možnost naposledy vidět, zmizela hráčka na kolovrátek (na webu kapely v osmičlenné sestavě stále figuruje). V sestavě jsem ihned poznal houslistku, maximálního pařiče za bicími a samozřejmě dredatého frontmana Chrigel Glanzmanna s hučkou. Nechyběl ani flétnující dudák.
Jako druhá zazněla za doprovodu bílého světla a probliků stroboskopu úderka LUXTOS. Frontman Chrigel se za svým stojanem ověšeným foklovými nástroji znovu opřel do screamu a po skončení skladby pronesl dlouhý proslov zakončený oznámením, že bude následovat ’kick your fuckin asses’.
Rozjela se klipová úderka s masivní hejovačkou fanoušků v začátku – THOUSANDFOLD.
Po následném dotazu, zda chceme ’fuckin folk metal’, přišel rozjezd do šlapárny se strobem – NEVERLAND, jehož mezihru vylepšili fanoušci hromadnou vytleskávačkou.
Frontman se chopil píšťalky, oznámil, že se k nám vždycky rádi vrátí, a rozjela se úderka SANTONIAN SHORES, v níž se bicmen znovu projevil jako maximální pařič.
Bez dalších řečí se za statického osvětlení rozjela další skladba začínající jako cajdáček. Tento dojem však vydržel pouhých pár taktů, po nichž se proměnila v palbu s názvem HOME.
Po závěrečném jekotu na jejím konci zavládla tma a po pódiu zvolna přejížděly jen čtyři slabá pátrací světla. Fanoušci rozjeli hejovačku.
Náhle se z nahrávky rozezněly dudy a následovala úvodní skladba s pišteckým motivem INIS MONA, vybraná z alba, kterému nejeden fanoušek neřekne jinak než ’Slanina’. Refrény v této hitovce si fanoušci hromadně zazpívali s kapelou a to společně i sami. Ohlas na závěr by se dal popsat jako - ruce vzhůru až za zvukaře.
Chrigel fanoušky pochválil, že jsou z celé Evropy nejlepší a označil je jako ’Crazy motherfuckers’. Po té oznámil, že poslední song chce pořádný pit, do záplavy bílého světla zazněl odpočet a rozjel se kvapík s údernými mezihrami - THE UPRISING, následovaný volnější úderkou UXELLODUNON.
Po skončení těchto skladeb Chrigel prohlásil, že se set blíží ke konci, znovu poděkoval a rozjela se závěrečná skladba s palbou na housle, šlapárna HAVOC, v jejíž závěrečné pasáži proběhla za reje světel a stroboskopu vytleskávačka až ke zvukaři.
Kapela odešla, ale do znějícího outra se ještě jednou vrátila, aby absolvovala ukláněčku do masivní vytleskávačky. Konec setu asi ve 21:40.

O pauze byla instalována plachta hlavní kapely večera s vyobrazením válečníka v trojrohém klobouku velícího k útoku šavlí. Netypické bylo její svislé rozdělení na tři části, přičemž mezery vyplňovaly bloky světelných panelů. Ještě pět stojanů s mikrofonem a může se začít.
Začátek koncertu hedlinera večera švédských SABATON byl poněkud zvláštní a chvílemi jsem si až říkal, zda nejsou nějaké problémy a kapela skutečně nastoupí. Utichla testovací hudba a rozjela se hromadná skandovačka názvu kapely. Stále se však nic nedělo a najednou se rozjela nějaká hitovka od Rammstein, ovšem s takovým volume, že jsem si nebyl jistý, zda se nejedná o netypickou formu intra. Když skladba dohrála, rozjela se další skandovačka a po ní začalo další intro s chorály a bubnem, ke kterému se záhy přidala hejovačka fanoušků.
Když intro doznělo, následovalo, světe div se… další intro. A ne zrovna krátké (Podle důvěryhodných zdrojů se jednalo o intra 1648 a THE MARCH TO WAR).
Před pódiem byla vytvořena stěna ze světel, takže vůbec nebylo vidět, co se právě děje. Náhle se rozjela jedna ze skladeb Sabatonu, ovšem s podivně zastřeným zvukem. Nejeden z fanoušků se začal s kritickým pohledem obracet na zvukaře. Záhy se však ukázalo, že pódium je pořád ještě prázdné a skladba jede z nahrávky.
Po pódiu začala bloudit pátrací světla a z nahrávky se rozjela další úderka. Nejeden z přítomných si v těch chvílích lámal hlavu nad tím, co se to vlastně děje, ale konečně nastoupil bicmen a rozjel úvodní chaos.
Z pódia vyrazily čtyři prudké sloupy dýmu a přiřítili se ostatní členové kapely s frontmanem Joakimem Brodénem nakonec a rozjeli první skladbu s názvem GHOST DIVISION, při které fanoušci rozjeli pařbu až ke zvukaři.
’Děkujem, Česká republika’, pozdravil Joakim, načež začal bez dalších úvodů skákat do rozjíždějící se skladby GOTT MIT UNS. I kotel se rozeskákal hojně přitom osvícen světélkujícími panely na zadní plachtě. Kytarista se přitom aktivně střídá ve zpěvech a posléze dává s ostatními pařbu ve trojici.
’Dobrý večer, Praho!’ - (aplaus). ’Jak se máte?’ (aplaus).
Třetí skladbou je CAROLUS REX, do jejíchž nahuštěných pasáží přidali fanoušci vytleskávací rytmizaci. Někdy v těch chvílích jsem zaznamenal, že kapela nemá živého klávesmena, což je dost škoda, ať už se jedná o stav přechodný nebo trvalý.
Po Rexovi přišla spontánní skandovačka ’Sabaton’, což ocenil frontman demonstrací husí kůže na pažích a konstatováním, že je maximálně happy.
’Český pivo!’ (aplaus), ’Český holky!’ (aplaus) a následná skandovačka typické výzvy ’Ještě jedno pivo!’. Joakim skandování utišil a sám přidal další výzvu ’Ještě jedno…’ a když fanoušci doplnili sborově ’pivo’, došel skutečně pro pivo, podal ho komusi do kotle a nechal mu (tuším bednařem) stopovat, jak rychle ho vyexne.
’Kurva’, ocenil jeho rychlost a ohlásil další skladbu POLTAVA, v jejímž úvodu se k vytleskávání zvedly snad všechny ruce, co jsem v sále viděl.
Když na konci znovu proběhla spontánní skandovačka názvu kapely, dojatý Joakim řekl jen ’Co k tomu mám říct (samozřejmě anglicky)… Thank you fuckin much!’. Pak se ujistil, jestli s ním bude hala zpívat, a ohlásil další skladbu s názvem CLIFFS OF GALLIPOLI (a velká část haly s ním posléze skutečně zpívala celé sloky). Zmiňovat, že po jejím konci proběhla další skandovačka, už je asi zbytečné, protože fanoušci skandovali na konci všech skladeb.
Po té přišla vychytávka se kterou jsem se dost možná ještě na žádném koncertě nesetkal – Joakim dal fanouškům vybrat, jakou skladbu chtějí zahrát a to stylem – po kterém z názvů bude větší aplaus, ta se zahraje. První sabatoní svobodné volby posléze proběhly mezi skladbami Attero Dominatus a Into The Fire a protože o něco větší ohlas měla skladba číslo dvě, rozjela se záhy skladba INTO THE FIRE.
Po další skandovačce se Joakim zmínil o matce a že se dnes přišla podívat. K tomu fanoušci sami od sebe přidali ’Ještě jedno pivo’.
Pak dal dvakrát po sobě Joakim kousek dvou profláklých popíků po sobě a to I Will Survive a Voulez Vous, podivil se, že ho s tou haluzí místní osazenstvo nepošle do hajzlu, a sám ukončil svůj exces slovy ’Sabaton now’. A rozjela se skladba THE HAMMER HAS FALLEN.
Světla pohasla, pódium potemnělo a na levého kytaristu, stanuvšího na stupínku levé strany pódia u stojánku se španělkou, se zaměřila úzká růžová světla několika reflektorů. Protože si nechal dosavadní nástroj zavěšený na krku, jeho silueta zdálky vyvolávala dojem, že má dvojkytaru. Rozjela se předehra na španělku doprovázená klavírem. Pak reflektory pohasly a tytéž se objevily na druhé straně pódia, kde byl připraven druhý kytarista, taktéž u stojanu se španělkou. Stejným způsobem se hráči několikrát vystřídali. Zmíněný úvod postupně přešel do pohodové balady, v níž frontman zůstával na jednom místě pravé strany pódia, z čehož jsem usoudil, že doprovázel na klávesy. Ale s jistotou to tvrdit nemůžu, protože jsem dobře neviděl přes hlavy přítomného fanouškovstva.
Joakim se třikrát zeptal, jestli jsme ready a po té se rozjela další šlapavá hitovka - 40:1.
Následovala další záludná otázka – kdo chce Uprising a kdo Midway? V této soutěži vyhrála MIDWAY, která se následně rozezněla rozjásanou halou.
A další duel, tentokrát mezi En Livstid i Krig a neméně kvalitní Karolinens bön, který vyhrála EN LIVSTID I KRIG. V této baladě se v mezihře tleská s kopákem a to v provedení celé kapely a většiny fanoušků.
Potemnělo, zaznělo intro na akordeon a rozjela se šlapárna s následným přechodem do nářezu - THE LION FROM THE NORTH.
Potřikráte napověděl Joakim ’Ještě jedno’ a dočkal se odpovědi ’pivo’. ’Ok, I will’, potvrdil Joakim, doběhl pro pivo a znovu ho dal někomu do kotle exnout na čas. Mám ten dojem, že bylo naměřeno devět vteřin a výkon ohodnocen jako nic moc. No nevím, osobně bych to dal tak za minutu a ještě bych ho pak vyklopil zpátky. A to ve výrazně kratším čase než dosavadní třívteřinový rekord.
Po další skandovačce dožadující se ještě jednoho piva ohlásil Joakim ’song about crazy people’, a dotázal se ’do you know Karel Janoušek?’, což bylo jasným předznamenáním další skladby – úderky FAR FROM THE FAME.
Kapela odešla do zákulisí a rozjela se hromadná vyvolávačka.
Po nějaké době zaznělo intro s ženským monologem a po té přídavek v podobě skladby THE ART OF WAR.
Po jejím skončení se Joakim dotázal fanoušků, jestli s ním budou zpívat, a když se dočkal kladné odezvy předzpíval přítomným ’Kočka leze dírou’, načež celá hala pokračovala pohotově ’pes oknem’ a dala si tuto vzpomínku na dětská léta celou.
Po skončení této kulturní vložky vyzval Joakim přítomné ’Jump with us’ a následně šel v tomto příkladem ve skladbě PRIMO VICTORIA.
Po jejím skončení se rozezněla spontánní skandovačka ’Ještě jedno pivo’. Dočkali jsme se ho, přičemž ho tentokrát dal Joakim osobně a to za tři nula pět. Zajásal nad svým výkonem ’I win’ a po té ohlásil, že next song není o válce ani hrdinech, ale o nás - METAL CRÜE.
Zbývala už jen rozlučka, popřání dobré noci, vyždímání triček a jejich vhození mezi rozjásaný lid. Totéž bylo provedeno s paličkami (samozřejmě bez ždímání).
Odchod proběhl za dlouhého potlesku. V kolik byl přesně konec jsem nezaznamenal, jisté však bylo, že ve 23:50 už jsem stepoval na tramvajové zastávce. Co dodat… snad jen to, že tohle byl jeden z koncertů na které budu dlouho vzpomínat.
TOPlist