Rocklina.cz - Report k akci Metalgate Czech Death Fest 2013 ze dne 14.06.2013 napsaný uživatelem karvak

Report k akci Metalgate Czech Death Fest 2013 ze dne 14.06.2013 napsaný uživatelem karvak

Protože jsem tento festival záhy zařadil na seznam akcí na které každoročně s chutí zavítám, s napětím jsem sledoval vývoj kolem zblázněného počasí už asi čtrnáct dní dopředu. Samozřejmě ne s napětím z toho, že bych měl v úmyslu akci vypustit (stačí se vybavit pláštěnkou, gumáky, dostatkem suchého oděvu a nadhledem ve formě adekvátní hladinky alkoholu a zvládnout se dá prakticky cokoliv), ale prostě proto, že jestli něco dokáže zaříznout slibně se rozjíždějící open air, obzvlášť v řadách těch menších a komornějších, tak je to počasí.
Předpověď na víkend byla sice příznivá, ale ze čtvrtka na pátek mě zarazila deštivá noc, ochlazení a dopolední poprchávání. Naštěstí však všechno dobře dopadlo, protože se jednalo pouze o krátkodobou lokální záležitost. Počasí nakonec vyšlo příznivé - slunečno s alkoholickým urychlovákem, ale ne vedro. Prostě příjemně.
Když jsem dorazil do sluncem zalitého kempu, hned na vstupu jsem zaznamenal první drobné změny. Jednou z nich je stejně jako vloni dobrá zpráva pro sběratele pásek a to změna ze standardní hadrové na luxusní z mikrovlákna v černé barvě s oranžovým bíle olemovaným nápisem. Kromě toho přibyly oproti loňsku kolem oplocení nějaké ty dřevěné sošky vytesané z kmenů pokácených stromů. Obvykle bych je tu nejspíš s infantilní radostí všechny vyjmenoval, ale přírůstků bylo tolik, že se prostě nedaly zapamatovat. Za zmínku však rozhodně stojí věž s drakem, uvězněnou princeznou a princem chystajícím se zabít draka za účelem pohlavního zneužití (rozuměj princezny nikoliv draka). I když objektivně vzato, heslům – ‚proti gustu žádný dišputát‘ a ‚všechno s čím obě strany souhlasí je v pořádku‘, nelze v podstatě taky nic vytknout.
Popisovat znovu a znovu areál by asi nemělo smysl, takže bych v tomto směru odkázal na reportáže z let minulých a krátce shrnu stěžejní přednosti - festival je přímo u rybníka s možností koupání a poslouchání kapel přímo z vody. K tomu sprchy, splachovací záchody a restaurace s příznivými cenami. Podle mě dost možná jediný festival, kde je finančně únosné se po celou dobu konání stravovat přímo v areálu.
V areálu jsem oproti loňsku opět zaznamenal ještě o něco více stánků s merchem, oděvními doplňky a podobně. Pivo mírně podražilo, stále však za cenu oproti festivalovému standardu luxusní a to – Primátor desítka za 19 korun, jedenáctka pak za lidových 22 korun. Dodavatel piva mě osobně navíc velmi potěšil novinkou ve formě dvanáctistupňové nefiltrované pšenice a to za neméně lidových 25 korun. Věren heslu ’tady nám pšenka pokvete’ jsem se právě tímto mokem po dobu svého pobytu občerstvoval a hodnotím ho velmi pozitivně. A nejen já, pozitivní ohlasy jsem zaznamenal i z řad ostatních konzumentů. Nechybělo ani Pito a malinová limča po patnácti korunách za půllitr, ať už pro řidiče nebo odpůrce pokleslého chlastání.
Řady fanoušků metalové komunity letos zasáhla smutná zpráva ve formě smrti Jeffa Hannemana ze Slayer, na což organizátoři festivalu zareagovali hezkým gestem - vršek pódia byl vyzdoben plachtou s nápisem Jeff Hanneman stage 1964-2013. Levý konec plachty zdobilo kruhové logo Slayer, pravý pak kulaté zelené logo nejmenované pivní značky na němž byl nejmenovaný název piva Heineken nahrazen za Hanneman. V půlkruhu loga kolem názvu stálo výstižné ’anti christ’ a ’premium quality’.
Už na první kapely se začal travnatý taneční parket velice nadějně plnit a musím říct, že od prvního pohledu, jsem nabyl dojmu, že buď letos dorazilo výrazně víc lidí nebo se dorazivší řídili heslem ’míň chlastu, víc kultury’. Každopádně se snad ani jednou nestalo, že by nějaká kapela hrála pro prázdnou louku nebo několik nadšenců pod pódiem, jak tomu na festivalech obecně v dopoledních hodinách, bývá. Účast na stage byla po celou dobu konání velmi hojná.
Začátek v pátek 15:00, konec v sobotu ve 2:20 ráno. Celkem letos zahrálo třicet kapel a stejně jako vloni byla možnost zúčastnit se autogramiád headlinerů. Co se programu týče, jako obvykle jsme se dočkali pestré palety tvrdších žánrů a to převážně z české scény s několika zahraničními lahůdkami. Páteční program začal v thrashovém duchu - nejprve Flowerwhile z Brna a pak klasika v podobě Kryptor, obojí v půlhodinovém setu. Následovala pětice corového ražení a to deathový Noostrak z Havlíčkova brodu, grindeři Captain Cleanoff z Austrálie, postcorová dvojice českolipských Area Core a brněnských Insania (oběma se jako prvním toho dne dostalo pětačtyřicetiminutového prostoru) a nakonec crossoverový Atari Terror z Prahy. Následoval první ze dvou hlavních zahraničních headlinerů - industriální nářez Samael ze Švýcarska a to v délce jedné hodiny od 21:45 do 22:45. O dozvuk prvního dne se postaralo blackové Ctulu z Německa a to v pětačtyřiceti minutách, Varnsdorfští Secret of Darkness se svým půlhodinovým deathblackem, paganblacková Panychida z Plzně a první den uzavřel deathcorový nářez F.O.B. z Tábora.
Druhý den se rozjel v deset hodin ráno a to pěkně zostra po grindovsku – Greedhale z Českého Těšína. Následovala deathová štafeta, kterou začaly Brutally Deceased, na což navázali pothrashovaní Spreading Dread z Prahy a pogrindovaní českobudějovičtí Ingrowing. Po té přišla změna pro tento druh festivalu netypická a to v podobě metalu glamového v podání libereckých Nobody Knows (vítězů letošního Metalgate masakru). Další dvě tělesa byla elektrického rázu a to budějovický Eleament a pražský Minority Sound. Příští půlhodina patřila německým deathařům Sabiendas, které po třiceti minutách vystřídala česká thrashová klasika Debustrol. Debustrol měl podle očekávání vysokou účast ze strany fanoušků okořeněnou moshpitem a jeho set trval po zásluze pětačtyřicet minut. Následovaly další dva půlhodinové sety - první z nich patřil slovenským Revenge Division s trashdeathem a druhý postmetalovým FDK z Prahy. Posléze výrazně přitvrdilo, nejdřív v podání metalcorových Locomotive z Českého Krumlova a následně brazilských Itself, hrajících ve dvou v naprosto netypické sestavě a to s kytaristou na předku pódia a growlujícím bubeníkem na zádi.
Ve 21:05 se rozezněl poctivý death v podání Tortharry, tradičně na skvělém zvuku, se zaplněnou plochou a předním kotlem. V průběhu jejich vystoupení pak proběhlo mimo jiné vyjmenování tuzemských muzikantů, kteří nás v posledním roce nadobro opustili, a vzdání pocty jejich památce. Na konci setu pak proběhly krátké přípravy na jeden hudební bonus od Slayer - South of Heaven, přičemž za kytarami stanuli kytarista z It self a speciální host Miloš Dodo Doležal (Dan z Tortharry se bez nástroje se ctí ujal vokálu).
22:20-23:20 byl čas patřící druhému headlinerovi festivalu – německým Destruction. Tato thrashová klasika byla jako obvykle skvělá a pódiově velice živá. V průběhu koncertu frontman prohlásil, že je skvělé tu být, a vyjmenoval všechny možné styly metalu s tím, že je super, jak jsme bez ohledu na oblíbený žánr všichni jedna rodina. Nechyběla samozřejmě ani pochvala českému pivu, což se samozřejmě setkalo s adekvátním ohlasem.
O dojezd druhého festivalového dne se následně postaraly kapely Doomas – gotický doom ze Slovenska, němečtí Profanation se svým deathgrindem a Stříbroví Coward se závěrečným thrashem.
Během příštího dopoledne zmizela stage i pár pohozených kelímků a v areálu zavládla obvyklá kempová idylka, skoro jakoby tu ani žádná akce neproběhla. Pobyt v příjemném prostředí kempu jsem si i letos rád prodloužil až do nedělního podvečera.
Co se dojmů týče, při četných setkáních s přáteli jsme se shodli na tom, že tenhle festival prostě chytne a nepustí a že kdo na něj jednou zavítá, odjíždí s tím, že se za rok rád vrátí a každému o něm bude v dobrém vyprávět. A důkazem tohoto tvrzení je i rok od roku stoupající návštěvnost. Nelze jinak než popřát tomuhle festivalu další a další skalní příznivce a hlavně, aby vydrželo dosavadní štěstí s počasím (zaťukávám na dřevo).
TOPlist