Rocklina.cz - Report k akci Metalgate Massacre 2013 - Semifinále ze dne 23.03.2013 napsaný uživatelem karvak

Report k akci Metalgate Massacre 2013 - Semifinále ze dne 23.03.2013 napsaný uživatelem karvak

První semifinále tradičního masakru se tentokrát místo čtvrtka konalo v sobotu (stejně jako příští semifinále a finále). Každá kapela měla na předvedení svého repertoáru půl hodiny, stejně jako tomu bylo v základních kolech.
Po příchodu do Matrixu jsem byl zpočátku trochu překvapený, protože to vypadalo oproti předchozím večerům na menší účast, i když se rozhodně nedalo říct, že by klub zel prázdnotou. To se však velice rychle změnilo.
Začalo se načas v osm hodin a nevděčná role první kapely večera tentokrát připadla pětici Silent Hill z Kunštátu. Fakt, že hrají power metal s dívčím vokálem (oboje není v této soutěži úplně obvyklé), byl v kombinaci s již zmíněným pořadím, nejspíš jedním z důvodů, proč zůstával prostor před pódiem po dobu jejich vystoupení zcela prázdný. Řekl bych, že bohužel, protože tato kapela si nezájem rozhodně nezasloužila. Osobně jsem ji slyšel poprvé, do semifinále se dostala na divokou kartu.
V Silent Hill dominuje zpěvačka, se skvělou intonací a velice příjemně zabarveným hlasem, působícím na mě osobně natolik pozitivně, že jsem měl u vokálních pasáží permanentně husinu. Neméně příjemně působila i při uvádění skladeb, přestože na ní byla znát lehká tréma. Čeština v textech vůbec nepůsobila rušivě, vlastně jsem si jí všiml až někdy v půlce setu při dlouhé vokální pasáži. Snad jen škoda toho taháku s texty.
Co do pohybu působila kapela spíše statičtěji, občas proběhl nějaký ten headbang nebo vrtule. Tak trochu to vypadalo, že se nedokázali zcela uvolnit, což se dalo v nelehké pozici první kapely bez přítomnosti skalních fanoušků tak nějak očekávat. Do jejich skladeb v úderném až šlapavém tempu občas zazněly klávesy či předehry z nahrávky, zvuk byl z kraje méně zřetelný s vytaženým vokálem, což se později výrazně zlepšilo.
Jako druhá a to ve 20:50 přišla na řadu čtyřčlenná glamová formace Nobody Knows z Liberce, která mě příjemně překvapila už v základním kole. Vystoupení předcházela pečlivá příprava; kromě vlastních bicích pro ně byl instalován stojan se světly a backplachta s čerticemi a motorkářským křížem. Na pódium posléze nastoupili v glam image zahrnující mimo jiné cvokopásy, triko s pirátskou lebkou, zebří či leopardí kytaru nebo neméně leopardí kravatu. Pařplac se náhle zaplnil, bylo vidět, že mají mezi přítomnými spoustu fanoušků.
Tři připravené stojany napovídaly, že půjde mimo jiné o vokální záležitost, což se posléze potvrdilo. Ovšem s tím, že sborových zpěvů jsou účastni úplně všichni, protože se do nich aktivně zapojoval i bubeník, který později dokonce sám odzpíval v jedné skladbě hlavní vokály.
Začali pořádnou šlapárnou a ve stejném duchu pokračovali i nadále - prostě jedna šlapárna za druhou. Jednoduše řečeno - živý, dravě zahraný glam, žádná zábavovka, tohle maximálně zařezává. Kapela působí při hraní maximálně uvolněně, jakoby ani nepřišli soutěžit, ale jen tak si zahrát, plac je plný a ohlas přítomných více než pozitivní; na roztleskávačku se jich chytila nezanedbatelná část a později se dokonce podařilo rozezpívat Matrix ’o-o’ popěvky v jedné mezihře. Ke konci došlo i na humor, když zazněl výrok - ’děvčata, jestli chcete některá buben, tak bubeník vám ho udělá a pak podepíše’.
Třetí kapela – litoměřický Amine Torment - rozjela pařbu v pro tuto soutěž o poznání typičtějším deathmetalovém duchu a to dvacet minut před desátou.
Na pódium nastoupilo pět týpků včetně sólo vokalisty v kapuci vládnoucího hlasivkám převážně ve středech a vyšších screamech (občasné zabroušení do hloubek však také nechybělo). Společně rozjeli melodické drbačky se sypanými blastingy, za což byli hned po první skladbě oceněni zaslouženým potleskem. Prostor pod pódiem už zůstal v nezměněném stavu, tedy zaplněno. Časem se vytvořil menší sem tam moshující kotlík. Po výzvě ’pařte, moshujte a bude to super’ se pak moshing stal o poznání intenzivnějším. I tato kapela dokládala fakt, že semifinále přineslo kapely na úrovni.
Jako poslední nastoupila před svou černou plachtu v půl jedenácté domácí, tedy pražská, kapela Spreading Dread. Set rozjeli ve třech za tlumeného osvětlení u bicích a to melodizací v sestavě dvě kytary a basa. Po té nastoupil frontman v hučce a merchotriku, zasedl bicmen a jelo se.
Skladby by se daly popsat jako úderné, skočné, šlapavé a s četnými melodizacemi. Nechyběla ani divoká sóla, při kterých frontman obvykle vyklidil pódium. Vyšší growlové vokály byly spíše do deathu v kontrastu s podklady, které mi zněly spíše thrashově. Prostě thrash death a to živě zahraný a zapařený. Reakce přítomných zněly velice pozitivně; potlesk byl samozřejmostí a nechyběla ani spousta hornových pozdravů. Výzvy ’Točíme tady videoklip, tak to koukejte pořádně rozjet’, tedy snad ani nebylo třeba.
Zvuk zněl správně masitě, možná by neškodilo trochu ubrat na hlasitosti a přidat na zřetelnosti.
Co se tipu na postupující týče, osobně jsem sázel na druhou a čtvrtou partu a tip mi tentokrát kupodivu stoprocentně vyšel. Kapelami postupujícími do finále jsou tedy Nobody Knows a Spreading Dread.
TOPlist