Rocklina.cz - Report k akci Blind Guardian (deu) ze dne 11.12.2011 napsaný uživatelem karvak

Report k akci Blind Guardian (deu) ze dne 11.12.2011 napsaný uživatelem karvak

Na Blind Guardian jsem se hodně těšil, protože jsou jednou z mých největších srdcovek. Před tímto vystoupením jsem je měl možnost vidět už dvakrát, jednak na koncertě k 25 letům Nuclear Blastu, tuším v Mnichově, a jednak na loňských Masters of Rock, a musím říct, že tenhle koncert pro mě byl suverénně nejlepší. Jednak se tu sešla spousta true fans, což vydatně přispělo ke skvělé atmosféře, a jednak se jednalo o akci klubového typu, kde je těsnější kontakt s kapelou.
Když jsem deset minut před osmou dorazil do zaplněného sálu, všechno už se zdálo být připraveno. Na rampě uprostřed pódia stály černé bicí se čtyřmi tomy, nějakým tím kotlem navíc a asi čtyřmi plechy (jeden s vkusně vystříhanými kolečky po obvodu), vlevo od bicích pak klávesy a vzadu visela celoplošná backplachta s pyramidózním motivem z bookletu posledního loňského alba At Edge Of Time. Koncert byl tentokrát zcela bez předkapel, takže fanoušci si přišli rovnou na své. Ještě poslední testy světel a jde se na věc.
Už před začátkem vystoupení se halou rozezněl sborový vyvolávací pokřik fanoušků následovaný společným vytleskáváním, což není až tak úplně běžné.
Zhaslo světlo a zaznělo dlouhé mystické pohádkové intro, v jehož průběhu nastoupil jako první lysohlavý beztričkový bubeník Frederik Ehmke účinkující v kapele od roku 2005. Nedlouho po něm se objevili původní kytaristé André Olbrich a Marcus Siepen společně s externím baskytaristou a neméně externím klávesistou působícím na rozdíl od ostatních spíše nemetalově. Basmen stanul na druhé straně bicích než klávesmen, kde po většinu koncertu setrval.
Následovala předehra ve svitu modrých světel a po ní se zjevil na pódiu frontman kapely Hansi Kürsch, který hned s nástupem začal hecovat fanoušky. Mám ten dojem, že oproti loňsku zhubl, takže vypadal takřka jako za starých časů (až na porost hlavy, ale s tím neuděláte nic). Zvedl se rytmizující les rukou a to přinejmenším ke zvukaři, kde jsem stál. Co se týče úvodní skladby, jednalo o jednu z novějších věcí, jejíž název mi bohužel nebyl v době konání koncertu znám (SACRED WORLDS). Po jejím doznění následoval bouřlivý a nekonečný aplauz, s jakým se už setkávám málokdy, a bylo vidět, že sám Hansi byl překvapen a samozřejmě potěšen. Po ohlášení další skladby ve stylu – Hansi třikrát napoví ’Welcome To…’ a fanoušci sborově doplní ’…Dying’, se za zuřivě blikajících reflektorů rozjela starší pecka WELCOME TO DYING (jak jinak) z alba Tales From The Twilight World. Celý sál samozřejmě v průběhu skladby notoval titulní popěvek, přičemž pasáž v závěru Hansi vypustil a za záře všech zelených reflektorů nechal popěvkovat pouze fanoušky.
Po Hansiho krátkém proslovu (který měl téměř po každé skladbě) se za svitu červených světel rozjela třetí volnější skladba NIGHTFALL z alba Nightfall in Middle-Earth. Ani zde nechyběl sborový zpěv názvu skladby v refrénu ze strany fanoušků a v mezihře navíc přišlo na řadu vytleskávané rytmizování podpořené hejováním. Při kytarovém sóle se na jeho aktéra stočily všechny bílé reflektory a v závěru skladby se barva reflektorů změnila zpola na zelenou.
Další Hansiho proslov, při kterém jej osvětlovaly dva zelené reflektory, a další skladba z téhož alba - TIME STANDS STILL, při níž, když viděl, že se fanoušci chytají, nechal je postupně zpívat celý refrén. A opět, jak jinak, téměř všechny ruce nahoře.
Následovala skladba FLY z alba A Twist In The Myth, při níž v úvodu fans hromadně rytmizovali tleskáním do skočného riffu. Pódium se při ní zabarvilo do fialova a v zásecích problikávala žlutá.
Po skončení Fly přišlo nekonečně dlouhé vytleskávání, které musel nakonec Hansi gestem utišit, a jeho první slovo bezprostředně po té bylo ’Wow’. Další skladbou byla pomalá sentimentální hitovka BRIGHT EYES z alba Imaginations From The Other Side. Polovina reflektorů si přitom zabrala pravou, polovina levou stranu, a do sól při ní zabíraly kytaristu žluté bodovky.
Po takovém odpočinku bylo potřeba to pořádně nakopnout, což se stalo v podobě novější a pro mě dosud neznámé skladby (TENELORN), která se náhle rozjela za rejdění světel po pódiu. Do rychlejších skladeb používali podobné rychlé blikačky (nemám na mysli stroboskop) za Hansiho zády hojně, což působilo velmi efektně.
Následovala hromadná skandovačka ’Guardian’ a když se Hansi opět dostal ke slovu, zachytil jsem větu ’Jste připraveni na velmi speciálního hosta?’. Protože jsem žádného hosta na pódiu nezaznamenal, měl jsem za to, že chtěl spíš ohlásit velmi speciální song, protože však následovala skladba LORD OF THE RINGS (a to z třetí desky Tales From The Twilight World), měl možná na mysli samotného Pána Prstenů. Zhasla světla, začala vybrnkávačka při níž zabraly kytaristu vlevo čtyři bodové reflektory a s nastoupivším zpěvem se pak další dva zaměřily na Hansiho. V závěru skladby ozářila celé pódium zelená světla a do refrénu ’Slow down and I sail on the river…’ si celý kotel zaskákal do rytmu. Výkon fanoušků po této skladbě ohodnotil Hansi jako ’absolutely brilliant’.
Konečně přišla na řadu starší a jistě netrpělivě očekávaná skladba z druhé desky Follow the blind, která by na žádném koncertě Blindu neměla chybět – VALHALLA. Na jejím konci zpíval refrén do pomalého sóla celý sál, po výzvě Hansiho ’stronger’, pokračovali fanoušci o poznání silněji pouze do bubnů a když nakonec umlkly i bicí, zpívali sami, dál a dál, až se zdálo, že to nikdy neskončí. Po Valhalle následoval další nekonečný aplaus, který přešel do rytmické vytleskávačky a hejování a následně do skandování názvu jedné z nejstarších skladeb a to ’Majesty’.
Přání fanoušků v tuto chvíli vyslyšeno nebylo, protože přišla na řadu novější záležitost (A VOICE IN THE DARK) a následné ohlášení poslední skladby večera, jejíž název napověděl Hansi větou ’And the story ends in Prague’ – závěrečná skladba z Imaginatios AND THE STORY ENDS. Pódium zaplavila žlutá s modrou a kotel další hromadné vytleskávání do rytmu skladby.
Sál potemněl, kapela odešla a fanoušci se samozřejmě začali hromovým pokřikem dožadovat pokračování. Trvalo to dlouho, ale po vydatném skandování se kapela vrátila a po trojím dotazu Hansiho – ’Do you want more songs?’ a trojím potvrzení ze strany fanoušků, přidali jednu z mých oblíbených - IMAGINATIONS FROM THE OTHER SIDE ze stejnojmenné desky. Při pomalejší předehře jsme se dočkali komické situace potvrzující, že i mistr tesař se někdy utne, stručně řečeno - kapela se na chvíli rytmicky rozhodila. Jeden z kytaristů se obrátil směrem k bicmenovi se shovívavým úsměvem typu ’Ale no tak…’, načež se vše srovnalo a jelo se dál. V závěru skladby proběhlo jak jinak než hejování do rytmu a po jejím skončení nezbytná skandovačka.
Následně se začali fanoušci dalším skandováním dožadovat písně Bard Song a Hansi prohlásil cosi ve stylu, co si o tom má myslet, že jedna strana chce Majesty a druhá Bard Song. Polovině se tedy přání vzápětí splnilo, protože začalo hrát flašinetové intro z první desky po němž všichni správně očekávali skladbu MAJESTY. V průběhu skladby si všichni fanoušci samozřejmě dali název skladby a po skončení následovalo další zhasnutí s odchodem kapely a totálně dlouhá vytleskávačka.
Druhý přídavek začal novější skladbou, jejíž název mi nebyl znám (WHEEL OF TIME) a v další pauze se Hansi zeptal, jestli jsme všichni ready na Bard Song a po ujištění , že ano, usedla po jeho pravici a levici dvojice kytaristů se španělkami. Následoval bardí song IN THE FOREST, jehož refrén si samozřejmě spousta z fans zazpívala a následoval další totální potlesk.
Po té přišla další bardí skladba THE HOBBIT, tentokrát bez španělek a po ní netrpělivě očekávaná MIRROR MIRROR, jejíž refrén znovu zpívala většina haly včetně chorálového melodizování do sóla na závěr.
A to už byl opravdu konec. Za bouřlivého aplauzu proběhlo dlouhé loučení kapely; bylo vidět, že Blindi si to pořádně užívají a nejraději by ještě zůstali. Nakonec se společně uklonili a zmizeli v zákulisí. Následovala hudba z nahrávky a rozsvícení světel, naznačující, že další přídavek už tentokrát nebude.
Bylo pár minut po desáté hodině, z čehož se jednoduchým výpočtem dobereme toho, že se jednalo o poctivý dvouhodinový koncert. Při cestě ze šatny jsem měl to štěstí, že jsem narazil na fanouška, který si v přední řadě vydobyl cennou trofej v podobě playlistu přímo od kapely. Ten jsem si s jeho laskavým svolením ofotil svým krásným novým mobilním telefonem, a posléze podle něho doplnil do závorek názvy skladeb, které by v této reportáži jinak nefigurovaly.
Závěrem mohu jen říct, že to byl absolutně skvělý koncert, který si budu ještě dlouho pamatovat, a to jak kvůli super zvuku, tak kvůli skvělé atmosféře, jakou jsem už dlouho nezažil.
TOPlist